C/n 438. Létal u výzkumného střediska britského Ministerstva obrany (Royal Aircraft Establishment) a na spodní části trupu nosil radar. Od ledna roku 1996 je vystaven v Brooklands.
Část trupu druhého prototypu SE-210 Caravelle. Zatímco kokpit tohoto letadla je vystaven v expozici muzea v Le Bourget, tato přední část trupu svého času sloužila jako vstup do expozice, nyní je "pohozena" ve křoví v depozitáři muzea.
Velice smutný pohled při porovnání dokumentace z r. 2004 a 08/2011. Z dříve leteckého muzea Chodynskoje pole (Moskva) se na stejnojmenné louce válí už jen šrot. Totálně rozbité, zanedbané a zničené kusy krásných strojů jsou nyní zarostlé kopřivami; hlídač dovnitř nepustí nikoho ani za úplatu.
Poslední "zachovalé" zbytky civilní (Z) verze Junkersu 86 na světě. Dodán South African Airways (ZS-AGJ) v únoru 1938. O 19 měsíců později byl kvůli začátku války "ozbrojen" a převeden k South African Air Force, kde s číslem 647 létal až do havárie 08.07.1945. Zapomenuté zbytky letadla byly ponechány osudu až do prosince 1977, kdy se je podařilo lokalizovat na místě původní havárie. V září 1978 byl pracovníky vojenského muzea objeven a posléze zachráněn alespoň tento kus.
Šrotování B767 na letišti Kemble. Výrobní číslo 24013, vyroben v roce 1988 pro Britannian Airways s registrací G-BNYS. V roce 2001 koupen společností Air Atlanta Icelandic jako TF-ATO a od roku 2007 u společnosti Air Seychlles jako S7-EXL. V lednu roku 2009 byl odstaven na letišti Kemble a o půl roku později sešrotován.
Ve své době to měl být přímý konkurent Boeingů 707 a Douglasů DC 8, ale pro špatně zvolenou koncepci to byl naprostý obchodní propadák a vyrobeno bylo pouze 65 letadel (poblíž města East London, Jihoafrická republika).
