Ukrajinští představitelé informovali o nedělním bezprecedentním dronovém útoku na několik ruských leteckých základen, kde jsou rozmístěny strategické bombardéry. Ukrajinské zdroje uvádějí, že při útoku bylo zničeno několik desítek bombardérů a dalších letadel. Jmenovitě se uvádí Tu-95, Tu-22, letoun včasné výstrahy A-50 a transportní An-12. Skutečný počet zničených letadel bude sice výrazně nižší, to však momentálně není to hlavní. Možná ještě důležitější než konkrétní materiální ztráty je způsob a efektivita úderu, který má potenciál změnit zažitá pravidla hry. Před útoky dronů není v bezpečí nikdo a nikde. Všichni budou muset na nová nebezpečí toto druhu reagovat. A nebude to levné.
Ukrajinský představitel sdělil serveru Axios, že operace s krycím názvem „Pavučina“ byla provedena ukrajinskou tajnou službou a plánována po dobu jednoho a půl roku. Operaci řídil šéf ukrajinské bezpečnostní služby Vasyl Maljuk.
Prezident Zelenskyj na sociální síti X uvedl, že ukrajinští zpravodajští agenti dokázali měsíce pracovat uvnitř Ruska, přímo před nosem ruské domácí bezpečnostní služby FSB.
Koordinované útoky v hloubce ruského území
Ukrajinský představitel sdělil, že tato „kancelář“, odkud byla operace řízena, se nacházela v Čeljabinské oblasti, více než 2000 kilometrů od ukrajinské hranice.
Ukrajinští agenti vypustili celkem 117 útočných dronů, které byly skryty v kontejnerech v nákladních autech rozmístěných poblíž ruských leteckých základen. Některé až na Sibiři u základny Bělaja, tisíce kilometrů od Ukrajiny, kde jsou rozmístěny bombardéry Tu-22M3 a Tu-95MS. Útočné drony byly vypuštěny jako roj na své cíle přímo z kontejnerů z nákladového prostoru nákladního auta. Nečekaný úder a krátká doba letu k cílům nedala obraně letišť příliš prostoru na efektivní obranu. Řidiči nákladních automobilů neměli tušení o povaze přepravovaného nákladu, jednali podle zakázky na přepravu zboží.
Video z útoku je zde nebo zde.
Během útoku bylo údajně zasaženo 41 ruských vojenských letadel, většinou strategických bombardérů. Zelenskyj uvedl, že zasaženo bylo 34 % ruských strategických bombardérů. Ukrajinský představitel uvedl, že napadená letadla využívala ruská armáda k leteckým útokům na ukrajinská města.
„Lidé, kteří nám pomáhali, byli před operací staženi z ruského území a jsou nyní v bezpečí,“ řekl Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo útoky na letecké základny v pěti ruských oblastech – Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazanské a Amurské. Konkrétně se zmiňují letecké základny Bělaja (Irkutská oblast), Olenija (Murmanská oblast), Ďagilevo (Rjazanská oblast) a Ivanovo (Ivanovská oblast). Rozsah ztrát ministerstvo nespecifikovalo.
Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě v pondělí informoval, že útokem bylo zničeno asi 13 letadel. Skutečný počet zničených letadel se nejspíš bude pohybovat okolo desítky.
„Absolutně brilantní výsledek. Naše dosud nejdelší operace. Ukrajinská akce, které nepochybně vstoupí do dějin. Děláme vše proto, aby Rusko pocítilo potřebu tuto válku ukončit,“ zhodnotil operaci president Zelenskyj.
Deník The Washington Post připomíná, že ukrajinské údery mohly zasadit ruskému vojenskému letectvu značnou ránu, neboť některá ze zničených a poškozených letadel se již nevyrábějí. Podle deníku útok odhalil slabiny ve fungování ruských bezpečnostních služeb, kterým se nepodařilo zabránit operacím v hloubi jeho území.
Útok může zásadně změnit pohled na koncepci vedení válek
Operace je nejenom jednoznačným úspěchem Ukrajiny, ale také potvrzením, nakolik drony mění dynamiku války a nakolik mohou být útoky levných dronů nečekané a ničivé.
To dává za pravdu názorům, které zastává například Elon Mask, který kritizuje stávající obrannou strategii a tvrdí, že tradiční zbraně, jako jsou bojová letadla a vrtulníky, jsou překonány. Bojové operace lze efektivněji a bez ztrát pilotů vést bezpilotními prostředky. Nedělní operace to v plném rozsahu potvrzuje.
Toho si všímá také deník the New York Times (NYT). Útoky Ukrajiny na ruská letiště nutí země NATO zamyslet se nad potřebou přehodnotit své „slabé stránky“, píší NYT s odkazem na představitele ministerstva obrany jedné z evropských zemí aliance. Odborníci poznamenávají, že bezpilotní letouny, které Kyjev použil, mohou změnit koncepci vedení války.
Expert ruské sekce Centra pro námořní analýzy amerického námořnictva Samuel Bendett se domnívá, že Washington si začíná uvědomovat hrozby, které bezpilotní prostředky představují pro americké vojenské základny. „Pokud jde o velké vojenské základny, na jejichž ranvejích je rozmístěno mnoho letadel, zkušenost ukrajinského útoku ukazuje, že takový úder může být proveden kdykoliv. V tuto chvíli je nepravděpodobné, že naše základny mají komplexní ochranu proti takovým hrozbám,“ řekl.
James Patton Rogers, odborník na bezpilotní letouny z Cornellovy univerzity, uvedl, že západní mocnosti jsou obzvláště zranitelné na četných vojenských základnách, které mají v jiných zemích, například na menších základnách na Blízkém východě a v Africe, kde je kvůli různým extremistickým skupinám a jiným místním podmínkám prakticky nemožné zajistit odpovídající ochranu.
Jako příklad NYT připomíná útok bezpilotního letounu na americkou vojenskou základnu na severovýchodě Jordánska v lednu 2024. Při útoku zahynuli tři američtí vojáci a dalších 25 osob bylo zraněno.
Bývalý velitel armády USA v Evropě, generál Ben Hodges, se domnívá, že ukrajinské útoky na ruská letiště by měly alespoň přimět administrativu prezidenta Donalda Trumpa k přehodnocení plánů na vytvoření systému protiraketové obrany „Golden Dome“. Souhlasí s ním i bývalý důstojník americké armády Alexander Vindman, který dodává, že 175 miliard dolarů, které chce Trump investovat do projektu PRO, „představuje neúčelné využití prostředků“, protože systém neochrání Spojené státy před typy dronů, které mimo jiné použila Ukrajina.
Problém je, že potřeba je nejspíš obojí. Ochrana proti balistickým či jiným raketám, letadlům, atd., ale také proti útoku rojů dronů. Zajistit obojí bude obrovskou výzvou, která si vyžádá velké náklady. Nejde přitom pouze o zajištění vojenských cílů, ale i kritické infrastruktury. Tím se dostáváme také k civilní letecké dopravě.
Nová rizika pro kritickou infrastrukturu
Zranitelnost kritické infrastruktury útoky dronů má vážné implikace všude. Civilní doprava není výjimkou. Bezprostředně po útoku dronů uvedl prezident Emirates Tim Clark, že „útoky vypadají ‚znepokojivěji‘ než dříve“. Emirates sice nepozastavily lety do Ruska, ale pozorně sledují vývoj.
„Emirates mohou přehodnotit svůj letový řád s Ruskem kvůli nedávným útokům dronů v hloubi ruského území,“ uvedl v rozhovoru pro Bloomberg Television Tim Clark. „Vzhledem k tomu, že se situace stává poněkud naléhavější, pokud se to tak dá říci, budeme to všechno přehodnocovat,“ řekl prezident Emirates.
Podle Clarka mají Emirates jasně definované pohotovostní plány a postupy. Konkrétně jsou letadla vybavena dostatečným množstvím paliva, aby piloti mohli v případě potřeby změnit trasu a vyhnout se ruskému vzdušnému prostoru.
Nemusí přitom jít pouze o rizika ve válečných oblastech. Stejně mohou útočit i extrémisté, neboť prostředky použité při útoku jsou relativně levné a široce dostupné.
Ukrajina od konce května zesílila útoky na ruské regiony pomocí bezpilotních letounů. Rozsáhlým útokům dronů čelila i Moskva. Drony sice byly protiletadlovou obranou na příletu zničeny, avšak z bezpečnostních důvodů byl opakovaně přerušen provoz na moskevských letištích.
Neověřená videa a fotografie zveřejněné na ruských sociálních sítích ukazují ruské strategické bombardéry v plamenech na letecké základně Bělaja v Irkutské oblasti. (Foto: BBC, ABC News, India News, AP News, planes.cz)
jenom takovy podototek k tvrzeni The Washington Post - zadne ze znicenych TU95, TU22M3, AN12 a A50 se jiz nekolik desitek let nevyrabeji 
Celkem 2 záznamy
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
Obrana proti dronům musí být několikastupňová - rušení spojení, omezení přístupu a sledování, fyzické ničení dronů - lasery, malorážové kanony nebo kulomety.
Útok byl velmi úspěšný, potvrzené ztráty jsou jen z jedné základny - Bělaja - kde mají SAR radarem získané data (Maxar). U ostatních tří napadených základen ještě snímky nezveřejnili. Pentagon asi svoje data nezveřejní, nechtějí Putina ponížit ještě víc, Rusko není schopné vyrobit nic většího než Su-34/-35/-57. Takže nenahraditelné ztráty.